3U1 Dokončení výroby rozpracovaných čsl. zbraní a příprava na německé programy - LK vz.30 - nově MG-30(t)
Krátce po okupaci se pokračovalo v rozpracované výrobě LK 30 a jeho výroba i výroba dalších rozpracovaných původních československých armádních zbraní skončila až koncem roku 1940. Nastala doba velkých a rychlých změn. Název továrny za války byl Böhmische Waffenfabrik Prag, AG, Werk Ungarisch Brod. Německý válečný výrobní kód uherskobrodského závodu byl bky a jeho mateřského strakonického závodu fnh. Němci dohotovené zbraně vykoupili a další jimi objednány nebyly, protože jejich výkon již pro nové modely letadel nestačil. I poté ale byly řešeny menší zakázky LK 30 např. pro Irán (dříve Persii), a v pozdějších fázích války docházelo (díky relativně vysoké kadenci střelby a dobré kvalitě zbraně) k improvizovanému využívání LK 30 (Němci označován jako MG 30 (t)) například jako pomocné protiletadlové zbraně nebo i jako pěchotní zbraně. Kromě zbraní byly vyráběny také podstavce, plničky, mířidla a články kulometných pásů. Němci zpočátku kapacity závodu moc nevyužívali a nechali českému vedení zbrojovky volné ruce ve vývoji a produkci zbraní na export - jak vojenských, tak i civilních (hlavně vzduchovek a malorážek). Od roku 1942 se ale situace razantně změnila a závod měl pracovat výhradně pro potřeby německé branné moci. Vedení továrny v čele s ředitelem Františkem Brejchou nicméně nadále, ať již tajně, nebo za tichého strpění německých mocipánů, podporovalo přípravu civilních programů pro poválečné období.
3U2 Pokračování výroby raketových pistolí vz.30
Podobná situace nastala i v případě rozpracovaných raketových pistolí, které z převážné většiny nakonec také skončily v rukách Němců. Posledních 1000ks pistolí objednal OKH na začátku roku 1940 a po jejich dodání v květnu 1940 již nebyly dále vyráběny. Pistole z doby okupace jsou opatřeny ražbou Waffenamtu s číslem 808.
3U3 Pokračování výroby dílů pro pistole vz.38
V tomto období pokračovala také výroba dílů pro armádní pistole vz.38 pro potřeby strakonického závodu. Pistole byly dodávány například finské armádě (5000ks, mají na levé straně rámu zbraně ražbu písmen SA), bulharské armádě, Werkschutzu a Luftwaffe.
3U4 Zahájení výroby německých zbraní a dílů - letecký kulomet MG-17
Bezprostředně po okupaci byla zahájena první jednání z německé strany ohledně možnosti výroby německých vzorů zbraní. Nejpozději v srpnu 1939 bylo rozhodnuto o přípravě výroby leteckého kulometu MG-17 ráže 8x57mm Mauser v Uherském Brodě. Tato příprava, včetně konstrukce, pořízení vhodných strojů a výroby přípravků, nástrojů a měřidel, byla ukončena v květnu 1940. Do konce roku již byly dodány první série hotových kulometů MG 17. Kapacita výroby byla kolem 800ks MG 17 měsíčně a vyráběly se do roku 1943. Celkem bylo vyrobeno 24640ks těchto kulometů. Zajímavostí je, že po válce si nechal ze zbylých skladových dílů v Brodě, jako součást válečné německé kořisti, vyrobit několik set těchto kulometů Sovětský Svaz. Kromě toho se pro MG-17 vyráběly náhradní hlavně a další součástky. V roce 1940 byla v Brodě centralizována také výroba veškerých hlavní pro ruční zbraně pro strakonický závod.
3U5 Výroba dílů pro německé kulomety MG-34
Ve stejném období (1940) byla zahájena také výroba hlavní pro německé pěchotní kulomety MG-34. Vyrábělo se kolem 500-800ks souprav měsíčně až do roku 1942. Hlavně byly označený výrobním kódem bky. Na úplném konci války se uvažovalo o zavedení výroby dalších součástí tohoto kulometu, ale osvobození tyto německé úvahy definitivně pohřbilo. Kulomet MG-34 vyráběla na našem území po celou válku a také ještě po válce Zbrojovka Brno (německý válečný kód výrobce dot). Nábojové pásy vyráběla vsetínská zbrojovka (německý válečný P kód 15A).
3U6 Výroba dílů pro německé kulomety MG-81
V letech 1942 až 1944 se vyrábělo kolem 500-800ks souprav hlavní s uzamykáním měsíčně. Hlavně byly označeny výrobním kódem bky. Kulomety MG-81 měly nahrazovat letecké kulomety MG-17, oproti kterým vynikaly jednodušší konstrukcí a vyšší kadencí. Protože ale ráž 8x57mm byla pro použití proti letadlům příliš slabá, končily tyto původně letecké zbraně po úpravě u pozemních vojsk, nebo případně jako pomocné protiletadlové zbraně (několik zbraní spřažených v jedné lafetě pro zvýšení palebné účinnosti).
3U7 Výroba dílů pro německé kulomety MG131
V Uherském Brodě byla plánována sestava leteckých kulometů MG 131 ráže 13x64b. K tomu ale nakonec nedošlo a vyráběly se pouze některé díly (500-800 souprav měsíčně v letech 1943 až 1945). Tyto byly dodávány různým výrobcům, například do vsetínského závodu, který letecké kulomety MG131 vyráběl ve velkých počtech.
3U8 Výroba dílů pro protiletadlový kanón K-35
Na samém konci války (1944-1945) měly být vyráběny díly pro protiletadlový kanón s kódovým označením projektu K-35. O jaké díly šlo zatím nevím. Jelikož byla strakonická zbrojovka na konci války zapojena do výroby dílů brněnského PL kanónu ráže 3cm, je tu spekulativně možná souvislost s tímto projektem.
3U9 Výroba dílů pro lidové pušky Volksgewehr (Volkssturmgewehr) VG-1 a VG-2
Na samém konci války byly použity uherskobrodské skladové kulometné hlavně z roku 1941 pro výrobu lidových pušek Volksgewehr VG-2 ve firmě Spreewerk GmbH. Tyto zbraně byly určeny k vyzbrojení těch, kteří ještě v Německu na konci války zůstali aspoň nějakým způsobem použitelní k boji - hlavně starci, mládež a děti - organizovaných do lidové domobrany (Volkssturm). Výzbroj Volkssturmu byla přehlídkou toho, co ještě zbylo v říšských skladech po konfiskacích materiálu ze skladů armád okupovaných zemí a z toho, co se dalo ještě nějak improvizovaně poskládat s využitím válkou zdecimovaného průmyslu pod německou kontrolou (hlavně ve Slezsku, v Protektorátu a v Říši). Dále byly pro potřeby brněnské zbrojovky vyráběny díly pro výrobu lidových pušek Volksgewehr VG-1 (pouzdro zbraně a pažba). Po skončení války byl nezpracovaný překližkový materiál na pažby VG-1 zužitkován na výrobu pažeb pro vzduchovky a malorážky. Kromě toho zůstaly po osvobození v továrně tisíce kusů rozpracovaných hlavní, pouzder závěru, pažeb a nadpažbí pro tuto zbraň.
3U10 Výroba hlavní pro strakonické zbraně - pistole ČZ 27 (vz. 27, Němci zvaná P.27(t))
Důležitým výrobkem strakonické zbrojovky před válkou i za války byly armádní pistole. Jedna z nich, pistole vz. 27 neboli P.27(t) či Pistole Modell 27, byla Němci za války hojně využívána. Její ráž byla 7,65mm Browning. Zajímavostí je, že koncem války byly pro speciální operace některé pistole upraveny tak, aby na jejich hlavně šlo nasadit tlumič hluku výstřelu. Tlumiče hluku k prodlouženým hlavním ale brodská ani strakonická továrna velmi pravděpodobně nikdy nevyráběla.
3U11 Vývoj a výroba civilních a loveckých zbraní - vzduchovky, malorážové kulovničky (malorážky) a brokovnice
V období zrušení zakázek MNO a po okupaci byla snaha v závodě zavádět náhradní civilní programy, na základě dřívějších výrobků strakonického závodu. Výroba jednotlivých výrobků v období do konce války nepřesáhla počet 500ks a nezřídka šlo jen o jednotky kusů. Jednalo se například o vzduchovky ČZ 235, ČZ 236 (zjednodušená ČZ 235 a masově vyráběný typ), ČZ 237 (dětské provedení), opakovací vzduchovky ČZ 239 a ČZ 240, vzduchovou pistoli ČZ 238 (opakovací, se zásobníkem na 20 broků pod hlavní). Dále šlo o kulovničky (hlavně malorážky) ČZ 242 , ČZ 243, ČZ 244 (všechny 3 zbraně ráž .22 LR, lišily se délkou hlavně), ČZ 245 (Flobert 6mm), ČZ 246 (Flobert 9mm) a opakovací model ČZ 247. Dále byly vyrobeny jednotky kusů brokovnic a prototypy brokového tříraného automatu ČZ 241 (3 verze 812, 816 a 820 podle ráže - poslední dvojčíslí udává ráž).
3U12 Vývoj civilních výrobků
V období zrušení zakázek MNO a krátce po okupaci byla snaha v závodě zavádět také se zbraněmi zcela nesouvisející náhradní civilní programy, například šicí stroj ČZ 40 s ústřední cívkou, univerzální zemědělský traktor ČZ 18/20 HP, chladničku s kompresorem nebo kompresorovou sbíječku. Tyto aktivity skončily v roce 1942, protože závod najel na válečnou výrobu pro třetí říši.
