Vsetín – Detail 3V15

Výroba raket ve Vsetíně

Když Němci zjistili účinnost ruských saltových raketometů, zadali pro Waffen SS do vývoje vylepšenou kopii rakety M8 (tzv. Katjuša) a vypouštěcího zařízení. Vývoj byl z Německa přesunut do Příbrami a následná výroba od roku 1943 probíhala na českém území (Příbram dokončení vývoje, Brno vrhač a Vsetín rakety, na konci války také Bohuslavice).

Parametry zbraně 8cm Vielfachwerfer (tzv. Himmlerovy varhany) a munice R. SprGr 8cm

Hmotnost vypouštěcích kolejnic (pro 48ks raket) a jejich lafety – 1290kg

Délka trhavé rakety – 705mm

Hmotnost rakety – 6,6kg

Maximální dostřel – cca 6 000m (jiný zdroj uvádí 5300m)

Rozptyl raket – čtverec 265m dlouhý a 162m široký

Počet vyrobených raket v letech 1943 až 1944 – cca 200 000ks, z toho neznámý počet ve verzi ARKT do chladného podnebí a ve verzích se stabilizací rotací

Balení raket – dřevěná bedna 92 x 46 x 34cm s 8ks raket o celkové hmotnosti 75kg

Raketa R. SprGr 8cm - vylehčený 6kg typ z Bohuslavic (Detona, výrobní kód boh)

Počet vyrobených vrhačů raket – cca 25ks krátké a ?ks prodloužené verze

Vrhače byly instalovány na vozidla typu – Opel Maultier (Sd.Kfz.4/1 - 8cm Raketen Vielfachwerfer auf Panzerwerfer 42) – 13ks?, Somua MCL (8 cm Vielfachwerfer auf m.gep.Zgkw. Somua S303 (f) – 6ks?, Somua MCG (8 cm Vielfachwerfer auf m.gep.Zgkw. Somua S307 (f) – 6ks?, Unic TU1 (8 cm Vielfachwerfer auf m.gep.Zgkw. U305(f) - ?ks?

Raketomety využívaly jednotky – raketometná baterie SS 521, raketometná baterie SS 522, 10./Pz.Art.Rgt. 155 od 21. tankové divize, Artillerie Regiment 1716 z 716. Infanterie Division, Wehrmacht 7th Panzer Division v Pomořansku

Místa nasazení raketometů – na východní frontě (Kursk 1943, Narva a Kuronsko 1944), ve Francii (Normandie, Lion-Sur-Mer v dubnu 1944), ve Slezsku (Breslau koncem 1944), Východní Pomořansko (březen 1945) a v Německu (boj o Berlín 1945)

Zkrácená historie raketometné baterie SS 521 (SS-Vielfachwerfer-Batterie 521)

Baterie byla zformována mezi březnem a květnem 1943 v Lanlingenu. Vyzbrojena byla jedním 75mm protitankovým kanónem a čtyřmi 8cm vícenásobnými raketomety s municí. Raketomety byly vyrobeny v Brně, umístěny na vozidla Opel Maultier Sd.Kfz.4/1 a vybaveny raketami vyráběnými ve Vsetíně. Baterie byla dána do podřízenosti II. tankového sboru SS. Nasazována byla vesměs v součinnosti s raketometným oddílem SS 102. Byla zkoušena i v bojích proti partyzánům, ale s malými úspěchy. V létě se zúčastnila bitvy u Kurska. V říjnu se baterie vrátila do Lanlingenu, kde byla vybavena dalšími raketomety.

V dubnu 1944 byla odvelena na Narvu, kde byla nasazena v rámci III. tankového sboru SS. Baterie patřila mezi jednotky obklíčené v Kuronsku (tzv. Kurlandský kotel v Estonsku). V tomto z jihu a východu sovětskými vojsky a ze západu a severu Baltským mořem sevřeném kotli zůstalo od půlky října roku 1944 obklíčeno zhruba půl milionu německých vojáků včetně těch od raketometné jednotky. Tito byli zásobováni pouze po moři díky německé Kriegsmarine. Poté, co raketometná jednotka spotřebovala všechnu munici, byla dělostřelecká výzbroj zničena a mužstvo následně bojovalo jako pěchota. V Estonsku se proto na aukcích vyskytuje dost beden od těchto raket s kódem „dov“ – Vsetín. V polovině ledna 1945 byli přeživší příslušníci jednotky evakuováni a v Lübbingenu z nich byla sestavena obnovená baterie. Ta byla zřejmě vyzbrojena deseti raketomety a v únoru odeslána do Slezska na frontu na Odře, kde působila v rámci V. horského armádního sboru SS, několikrát i pod velením raketometného oddílu SS 506. Následně byla v bitvě o Berlín v květnu 1945 baterie zcela zničena.

8cm Vielfachwerfer auf SPW Somua S303 (f) of the 10./Pz.Art.Rgt. 155 of 21. Panzer Division at Lion-sur-Mer in April,1944:

       

 

Z raketových motorů dělostřelecké rakety R8 byly v úplném závěru války připravovány a testovány letecké protitankové salvové rakety Panzerblitz. Původní trhavá hlavice byla nahrazena bojovou hlavicí z německé osvědčené protitankové střely Panzerschreck (v překladu „Pancéřový běs“) a ve vzorkovém měřítku pravděpodobně také dalšími speciálními typy hlavic. Dalším vývojovým stupněm byl Panzerblitz, který používal motor z letecké rakety R4M Orkan a různé typy kumulativních hlavic. Přesné určení všech typů těchto raket zatím nebylo uspokojivě zpracováno.

Naštěstí pro spojence již žádný Panzerblitz nebyl masově vyráběn a nasazen. Probíjely totiž  pancíř všech v té době používaných tanků. K bojovému nasazení Panzerblitzů došlo od října do prosince 1944 na východní frontě. V té době již ale byl německý průmysl v totálním rozkladu a nebyl schopen zásobovat hroutící se německou armádu.

Ve Vsetíně byly tyto Panzerblitzy P.B. 4322/M8 patrně také kompletovány z dovážených hlavic Panzerschrecků z jiných výrobních závodů a prokazatelně testovány. Po válce byly ve Vsetíně vyráběny vylepšené zapalovače z Panzerschrecku pro použití v náboji pro Tarasnici T-21.

Panzerblitz P.B. 4322/M8 bez balistické kukly

Panzerblitz P.B. 4322/M8 s balistickou kuklou

      

Koncem roku 1944 byly ve Vsetíně testovány také hlavice z Příbrami pod označením 8cm R- HL, které byly zajímavé použitím elektrických zapalovačů Z 66. Všechny hlavice, které zasáhly 10cm silný pancíř, jej spolehlivě probily.