1. Uherský Brod – Od založení do Mnichovské zrady (1936 – 9/1938)

1U1 Zahájení výstavby závodu a první výrobek LK 30 (vz.30)

Z obdobných důvodů jako u dalších zbrojovek na těchto stránkách (militaristický nacistický režim v sousedním Německu a požadavek MNO na přesouvání strategického obranného průmyslu od hranic dále do československého vnitrozemí) již koncem roku 1933 vznikl záměr zbudovat nový závod České zbrojovky Strakonice někde na česko-slovenském pomezí. Komise MNO zvolila, jako nejvhodnější lokalitu ze všech uvažovaných, město Uherský Brod. Zprvu se předpokládalo, že by byl nový závod jen připravený pro případný přesun výroby ze Strakonic a měl by k dispozici volné pozemky na další rozšiřování. Zadání bylo takové, že nový závod musí být schopen pojmout výrobu minimálně 160ks leteckých kulometů a 6000ks armádních pistolí vz.24 měsíčně. S následujícím vývojem mezinárodní situace bylo brzy jasné, že v Uherském Brodě bude vybudován plně aktivní výrobní závod a k prvnímu stavebnímu kopnutí do země došlo 28.7.1936. Plán stavebních prací byl striktně dodržován, takže závod Česká zbrojovka Uherský Brod pro cirka 2000 zaměstnanců byl dokončen již 28.11.1936. Během prosince byl závod připraven personálně i strojně, takže od ledna 1937 zahájil výrobu prvního výrobku – leteckého kulometu vzor 30. První přejímky a dodávky těchto kulometů armádě bez větších problémů proběhly v červnu.

Letecký kulomet LK 30 (vz.30) ráže 7,92x57mm vyvinul konstruktér František Myška a šlo o zbraň s krátkým zákluzem hlavně, vzduchem chlazenou a podle verze zásobovanou náboji z pásu (pilotní) nebo z bubnového zásobníku (pozorovatelský). Pilotní verze byla vybavena synchronizátorem střelby skrz vrtuli letounu. Jednalo se o velmi zdařilou zbraň a její nevýhodou bylo pouze to, že po vystřelení cca 400-500 ran docházelo ve vzduchem chlazené přehřáté hlavni k samozážehům nábojů, což ale při menším neseném množství střeliva na jednu zbraň v letounu nebyl žádný problém. Byl také lafetován ve zdvojené verzi. V Uherském Brodě bylo od roku 1937 do 1941 sestaveno minimálně 3480ks těchto kulometů. Kromě toho byla vyráběna ramenní opěradla, trubkové odpady nábojnic, pilotní a pozorovatelské zaměřovače, vložky ke cvičným zesilovačům a plničky diskových zásobníků a nábojových pásů. Pro spřažené kulomety byla vyráběna kulometná spojovadla a synchronizační hlavice.

1U2 Raketová pistole vz.30

V červenci 1938 poslalo MNO České zbrojovce objednávku na 10050ks raketových pistolí (dnešní terminologií signálních pistolí) vz. 30 ráže 26,5mm. Tato objednávka již byla plněna nově zbudovaným závodem v Uherském Brodě. Pistole byly určeny k vystřelování signálních nebo osvětlovacích raketových nábojů - viz. výrobky dalších zbrojovek na těchto stránkách v 1. období - Jablůnka a Bojkovice, odkazy 1J3 a 1B1). Kromě toho byly plněny menší zakázky pro finanční stráž (pistole nesou na levé straně označení F.S.) a pro četnictvo (pistole nesou na levé straně označení ČET), které byly určeny k vystřelování slzotvorných nábojů (slzotvorné rakety vz.32 vyráběl například továrník Karel Schottak v Radíkovské pevnůstce u Olomouce, pozdější verzi pak Jaroslav Velínský v Jablůnce). Výroba probíhala z větší části až po mnichovských událostech. V Uherském Brodě bylo za celou dobu výroby od 1937 do 1940 celkem vyrobeno 15362ks těchto pistolí.

1U3 Armádní pistole vz.24

Nově zbudovaný závod v Uherském Brodě měl původně vyrábět až 6000ks armádních pistolí vz.24 měsíčně. K tomuto ale již nedošlo, protože byla vyvinuta modernější pistole vz. 38 a její výroba zůstala vzhledem k událostem ve strakonickém závodu. Pistole vz. 24 byly ráže 9mm Browning krátký (v československém provedení zvaný náboj vz.22, na fotografii vlevo v porovnání s nábojem 9mm Luger).

1U4 Díly pro armádní pistoli vz.38 (louskáček)

Těsně před Mnichovem byla zahájena výroba některých dílů pro nové armádní pistole vz. 38, které právě prošly náročnými vojskovými zkouškami a úpravami. Výroba probíhala z větší části až po mnichovských událostech. Tato strakonická pistole byla rovněž v ráži 9mm Browning krátký v provedení československého náboje vz.22. Byla zkonstruována na základě patentu Františka Myšky a vyznačovala se minimálním počtem samostatných částí při rozborce. Fakt, že při rozborce bylo tělo s hlavní v závěru spojeno třmenem a čepem, podobně jako je tomu například u čelistí louskáčku na ořechy, zajistil zbrani ve vojenské hantýrce název "louskáček". V roce 1937 bylo vyrobeno 25ks pistolí na vojskové zkoušky. Těmi prošla úspěšně a MNO následně objednalo 41000ks pistolí, které ale už bohužel pod označením P39(t) posloužily k úplně jiným cílům, než bylo původně zamýšleno.